Miřík celer
Dvouletá bylina pěstovaná jako kořenová zelenina, u které využíváme listy a bulvy.
Celer byl znám již ve starověkém Egyptě. Naše odrůdy se pocházejí z divokého celeru rostoucího v Evropě, Asii a Africe.
Celer bulvový se pěstuje i u nás, celer naťový především v západní Evropě, Americe i Asii.
Je typický pro středomořskou, balkánskou, americkou i anglickou kuchyni.
Spolu s dalšími druhy kořenové zeleniny (petržel, mrkev) se přidává do polévek, do vařených nebo syrových salátů nebo pod hovězí pečeni. Při vaření se do polévek se přidává nať, která se před konzumací vytáhne. Listy bez řapíku jsou vhodné k usušení a použití v zimních měsících. Nať i semena jsou součástí kořenících směsí na grilování. Semena mají velmi aromatickou a nahořklou chuť. Používají se k přípravě tzv. celerové soli. Minimální podíl rozemletých plodů je 8 %. Celerová sůl se používá např. k okořenění rybích pokrmů a zeleniny.
Celer působí močopudně a protizánětlivě, příznivě působí na činnost ledvin, povzbuzuje chuť k jídlu a podporuje trávení, používá se i jako afrodiziakum. Díky své vlastnosti urychlování látkové výměny se také doporučuje při obezitě a je vhodný i pro diabetiky. Pomáhá také k posílení nervů a k pročištění krve. Jeho listy obsahují vitamin C, karoten a minerální látky. V bulvě je obsažen například vitamin B1 a B2.