Škola zdravého vaření Zdraví začíná na talíři

Skořice

Skořice

Matečná rostlina

Nejvýznamnější je skořicovník ceylonský a čínský

Popis

Jsou to tropické a subtropické dřeviny vyskytující se hlavně v jihovýchodní Asii. Hlavní zastoupení má silice s eugenolem a cinnamolem. Dále invertní cukr, třísloviny a sliz.

Původ

Charakteristické koření starého světa. Pochází z asijských tropů, pravděpodobně ze Srí Lanky. Už staří Egypťané ji využívali jako léčivo i aromatickou přísadu.

Způsob výroby

K usnadnění sběru jsou stromu formovány do keřů. K nám se nejčastěji dostává celá nebo mletá kůra skořicovníku ceylonského, která se krásně točí a je tenčí než u skořicovníku čínského. Kůra je na povrchu hladká hnědošedá až žlutošedá.

Světová gastronomie

V Evropské kuchyni je skořice spojená se sladkými pokrmy. V Asii je její využití rozsáhlejší. Přidává se k zelenině, obilovinám, luštěninám nebo k masu. V Číně a Indii se dokonce jako koření využívají její květy. Nejčastěji je součástí arabské, španělské, portugalské, čínské a asijské kuchyně. V některých pokrmech také ve Střední a Jižní Americe.

Použití v kuchyni

Oblíbená je ve svařeném vínu, kde ji doplňuje hřebíček a spojují se tak dvě úžasné vůně. V malém množství lze skořicí aromatizovat ovocné čaje.

Vliv na zdraví

Posiluje srdce, pomáhá ke správné činnosti jatek a mozku. Má zahřívající účinek. Obnovuje krev a pomáhá při kašli. Podporuje zažívání a působí při překyselení organismu. Velké množství by se nemělo konzumovat v těhotenství. V dnešní době se z ní vyrábí léky na cukrovku. Pomáhá při trávení, křečích a průjmech. Silice díky svým dezinfekčním účinkům je přidávána do ústních vod.

Zpět na seznam koření