Škola zdravého vaření Zdraví začíná na talíři

Šalvěj

Šalvěj

Matečná rostlina

Šalvěj lékařská

Popis

Stálezelený keř, který je typický svými fialovými květy. Ve složení můžeme najít především silici, třísloviny, hořčiny, flavonoidy, pryskyřice a mimo jiné také hormonální látky.

Původ

Pochází ze Středomoří. Šalvěj byla obdivována už ve Starověkém Římě, kde okouzlovala svými léčivými schopnostmi.

Způsob výroby

Jako koření jsou používané listy s typickou kafrovou vůní. Lístky můžeme použít čerstvé i sušené, ale musí se sklízet zásadně před květem. Při výběru šalvěje je důležitá zelenošedá a stříbrnošedá barva a výrazné aroma. Chuť je kořenitá a nahořklá. Dnes nejvíce roste v jižní Francii, Chorvatsku, Řecku a Itálii.

Světová gastronomie

Nejrozšířenější je v jižní Evropě, kde je součástí hned několika směsí (adžika, gyros, provensálské koření a jiné). V evropské kuchyni provoní také guláš nebo grilované maso. Ve Francii se přidává do bylinkového másla.

Použití v kuchyni

Výborně se hodí k dochucení ryb, telecího i jehněčího masa. Je přidávána do paštik, marinád a nádivek, klobás nebo i sekané. Vyrábí se z ní šalvějový ocet a máslo. Někdy se také používá šalvěj muškátová, jejíž silice voní po muškátu a používá se hlavně do desertních vín.

Vliv na zdraví

V domácnostech je využívaná pro své dezinfekční a repelentní vlastnosti. Získaná silice je důležitou součástí v některých zubních pastách a ústních vodách. Díky svým antiseptickým a hojivým účinkům je jako kloktadlo účinné při zánětech a poranění v ústech. Pomáhá při trávení, léčí průjem a omezuje pocení. Prospívá diabetikům. Odstraňuje hlen z dýchacích cest a tak se nám lépe odkašlává. Ale i s tímto kořením to nemůžeme přehánět.

Zpět na seznam koření