Meduňka lékařská
Vytrvalá, medonosná, až 1 metr vysoká bylina. Květy má bílé, mírně narůžovělé, nažloutlé nebo světle modré. V listech se nachází silice, která obsahuje citrónové aroma. Kromě silice jsou zde třísloviny, hořčiny, flavonoidy, pryskyřice, karotenoidy a enzymy. V čerstvém stavu také vitamíny největší zastoupení má vitamín C). Nejenom, že voní po citrónu, ale má také osvěžující účinek, který je vítaný v letním období.
Pochází z východního Středozemí. Byla používána již ve starověku Římany Řeky. Byla prospěšná jako koření i léčivka. Karmelitské kapky, které pomáhají při zažívacích potížích a bolestech hlavy, jsou pojmenovány podle mnichů karmelitánů, kteří meduňku přinesli do střední Evropy v 17. Století a tyto kapky vynalezli.
Jako koření se hlavně využívají čerstvé listy, protože sušené ztrácí aroma a chuť. Listy se sbírají ještě před květem, jelikož v době kvetení aroma slábne. Pokud chceme použít sušené listy, musíme si dávat pozor na barvu, která má být zelená nikoli nahnědlá. Sušená meduňka se převážně využívá do bylinkových směsí. Nachází své využití také v kosmetice.
V indonéské kuchyni ji občas nahrazují citrónovou kůrou.
Meduňka se hodí do salátů, omáček k drůbežímu a hovězímu masu, k rybám a houbám. Dále se využívá do sladkých jídel, například koláčů, dezertů s ovocem a nápojů (bowle, ovocná vína). Připravuje se z ní také čaj, který chutná i voní po citrónu. Nejintenzivnější je čerstvá meduňka, kterou se dochucují přímo hotové pokrmy. U již zmíněných cukrovinek a ledových nápojů mohou čerstvé lístky posloužit jako dekorace.
Meduňka má obrovskou škálu svého působení. Dokáže zmírnit kašel, snižuje horečku a působí proti virům. Pozitivně ovlivňuje zažívání a uvolňuje křeče. Dokáže povzbudit chuť k jídlu a obecně pomáhá břišním orgánům. Pomáhá také při léčbě nervových onemocnění a to díky svým uklidňujícím účinkům. Často využívanou metodou je aromaterapie nebo koupele. Mimo to zlepšuje soustředění a zmírňuje bolesti v období menstruace.